Bederní páteř jako nemoc z povolání

Bederní páteř – tedy dolní část zad tvořená obratli L1 až L5 – je klíčovou oporou celého těla. Nese největší zátěž při chůzi, sedu, zvedání břemen i při dlouhodobém stání. V moderní době je ale také jednou z nejčastěji přetěžovaných oblastí, a to jak v kancelářích, tak v těžších provozech. Také vás v práci bolí záda?

V Česku jsou onemocnění bederní páteře za určitých podmínek uznatelná jako nemoc z povolání, pokud vzniknou přetěžováním při výkonu práce.

TLAK V MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNCE (BEDERNÍ OBLAST – L4/L5)

Činnost / poloha Tlak (MPa) Poznámka
Ležení na zádech 0,1 MPa
Stání v klidu 0,5 MPa Referenční hodnota
Sezení bez opory 0,6 MPa
Zvedání břemene 10 kg s rovnými zády 1,7 MPa Při správné technice
Zvedání břemene 20 kg z předklonu 2,3–3,3 MPa Jedna z nejrizikovějších činností pro ploténky
Zvedání 20 kg břemene ze země s předklonem a rotací 4,0 MPa+ VYSOKÉ RIZIKO

Kdo je nejvíce ohrožen?

Onemocnění bederní páteře hrozí zejména pracovníkům, kteří:

• často manipulují s břemeny nad 15–20 kg (zejména muži)
• pracují v předklonu nebo v rotaci trupu
• mají jednostrannou či statickou zátěž bez možnosti regenerace

Patří sem typicky:

• Dělníci ve výrobě a logistice
• Zdravotní sestry a pečovatelé
• Zedníci, stavaři, skladníci
• Zemědělci a pracovníci v lese

Jak probíhá uznání nemoci z povolání?

1. Zaměstnanec má dlouhodobé obtíže s bederní páteří.
2. Navštíví lékaře (nejlépe pracovního lékaře), který podezření ověří.
3. Pokud je podezření vážné, odešle zaměstnance ke specializovanému vyšetření na Kliniku nemocí z povolání.
4. Tam proběhne komplexní vyšetření (vč. dotazníku, zobrazovacích metod a posouzení pracovních podmínek).
5. Pokud je diagnóza potvrzena a odpovídá Seznamu nemocí z povolání, je vydán posudek.
6. Práce se musí prověřit v terénu, na místě výkonu práce, zda je vykonávaná za podmínek, kdy jsou překročeny limity a nemoc může být uznána.

Co může udělat firma?

✅ Provádět hodnocení fyzické zátěže podle vyhlášky č. 432/2003 Sb.

✅ Zajistit ergonomii pracovišť a vhodné pomůcky (zvedací technika, pracovní stoly)

✅ Pravidelně školit zaměstnance, jak správně manipulovat s břemeny

✅ Nabídnout krátké pohybové intervence nebo ergonomické audity

✅ Zajistit spolupráci s odborníky (fyzioterapeut, ergonom, koordinátor prevence)

Prevence je levnější než odškodnění!

Onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání je často výsledkem dlouhodobého přehlížení rizik. Z pohledu firmy jde nejen o zdravotní problém zaměstnance, ale také o:

• potenciální náklady na odškodnění,
• ztrátu pracovní síly,
• zvýšené náklady na zaškolení nových pracovníků,
• a zhoršení pracovní kultury a fluktuace.

Co říká věda?

1. Nefarmakologické postupy jako první volba

Podle doporučení American College of Physicians (Qaseem a kol., 2017) by při akutní bolesti zad (do 4 týdnů) měla být první volbou nefarmakologická opatření. Namísto okamžitého nasazení léků se doporučuje:

• aplikace tepla,

• masáže,

• akupunktura nebo spinální manipulace.

Pokud se bolest stává chronickou (nad 12 týdnů), studie ukazují výrazný přínos pravidelného cvičení, jógy, kognitivně-behaviorální terapie, mindfulness nebo multidisciplinární rehabilitace.

Farmakoterapie (NSAIDs, případně tramadol či duloxetin) přichází na řadu až tehdy, pokud konzervativní metody selhávají. Účinky léků jsou spíše mírné a krátkodobé.

2. Cvičení jako základ prevence i léčby

Systematický přehled Oliveira a kol. (2018) analyzoval přes 2600 pacientů a ukázal, že jakákoli pravidelná fyzická aktivita – ať už aerobní, silová, pilates nebo jóga – přináší významné snížení bolesti (o cca 15 bodů na vizuální analogové škále) a zlepšení funkce.

Důležité je, že efekt se neodvíjí od konkrétního druhu cvičení, ale od pravidelnosti a dlouhodobosti. To znamená, že nejdůležitější je hýbat se tak, jak to člověku vyhovuje.

3. Omezený přínos NSAIDs

Velká metaanalýza Machado a kol. (2017) potvrdila, že nesteroidní antiflogistika (např. ibuprofen, diklofenak) sice dokážou bolest mírně zmírnit, ale klinický efekt je relativně malý. Navíc přinášejí významná rizika pro zažívací trakt – na jednoho pacienta, kterému NSAID pomůže, připadá jeden, u něhož se objeví gastrointestinální komplikace. Proto se doporučuje jejich podávání jen krátkodobě a u akutních stavů.

4. Prevence a psychosociální přístup

Přehled 77 systematických studií, který publikoval Foster a kol. (2018) v časopise Lancet, přinesl důležitý závěr:

• Cvičení a edukace dokážou snížit riziko první epizody i opakování bolestí zad o 25–40 %.

• Akutní bolest se ve většině případů zlepší sama bez agresivní léčby.

• U chronických potíží mají nejlepší výsledky multidisciplinární programy kombinující cvičení, fyzioterapii a psychologickou podporu.

Farmakoterapie i chirurgické zákroky mají své místo jen u malé části pacientů s jasně definovanou diagnózou (např. těžká stenóza či výhřez ploténky s neurologickým deficitem).

5. Praktické rady do života

• Hýbejte se pravidelně. Nejlepší je pohyb, který vás baví a který vydržíte dělat dlouhodobě.

• Nebojte se bolesti. Akutní epizody většinou odezní samy, klid na lůžku není doporučen.

• Vyhledejte odborníka, pokud bolest trvá déle než 12 týdnů nebo se zhoršuje.

• Kombinujte přístupy. Největší efekt má cvičení spojené s edukací a psychologickou podporou.

• Léky berte jen krátkodobě. Vždy až tehdy, když nefarmakologické metody nepomáhají.

Záda nám říkají víc, než si myslíme. Bolest zad není běžná součást práce – je to signál, že tělo něco nezvládá. A pokud jde o bederní oblast, neřešené přetížení může mít následky i v rámci právního uznání nemoci z povolání. Správným nastavením pracovních podmínek, pravidelnou edukací a prevencí lze většině potíží předejít – efektivně, lidsky, smysluplně. Pokud budete tento signál dlouhodobě přehlížet a tlumit léky, přejde do chronicity. Poté se situace rychle zhoršuje.

Pro více konkrétních informací neváhejte a ozvěte se mi na e-mail: info@ergoproject.cz