Nemoci z povolání se NEVYPLATÍ

O nemocech z povolání toho bylo řečeno hodně, ale zde je ucelený a komplexní přehled toho, proč se nemoc z povolání nevyplatí nikomu. Ani zaměstnanci, ani zaměstnavateli, ani státu. Jediným řešením je PREVENCE, to znamená znát rizika, patřičně k nim přistupovat a eliminovat jejich negativní vliv.

Co jsou nemoci z povolání

Nemoci z povolání jsou onemocnění, která vznikají v důsledku dlouhodobého působení škodlivých faktorů pracovního prostředí (13 rizikových faktorů - viz ostatní články) nebo způsobu výkonu práce.
Rozhodující je, že jejich vznik má přímou a prokazatelnou souvislost s pracovní činností a jsou uvedeny v oficiálním seznamu nemocí z povolání, který je závazný pro celou Českou republiku. Nemoc nemůže být uznána, pokud není práce dostatečně náročná a riziková z hlediska konkrétní nemoci z povolání (když budete po práci chodit na brigádu do dílny, kde si odrovnáte karpální tunel, nemoc uznána nebude!) 

Jak to funguje v realitě

1️⃣ Uznání nemoci z povolání – co se děje

Pokud je nemoc z povolání oficiálně uznána:

• Zdravotní způsobilost k dosavadní práci se zruší – zaměstnanec už ji nesmí vykonávat (na základě lékařského posudku).

• Zaměstnavatel má povinnost nabídnout jiné vhodné pracovní místo odpovídající zdravotnímu stavu (tzv. převedení na jinou práci).

• Pokud takové místo nemá, může dojít k výpovědi z důvodu zdravotní nezpůsobilosti (zákoník práce § 52 písm. d).

2️⃣ Převedení na jinou práci

• Pokud zaměstnavatel místo má, pracovní poměr trvá dál a mzda se zachovává podle § 41 odst. 3 zákoníku práce (alespoň po určitou dobu nebo prostřednictvím doplatku do průměrného výdělku).

• Problém: ne každý zaměstnavatel má neriziková místa, a navíc převedená práce může být méně zajímavá (např. hlídač, vrátný, administrativní pozice).

3️⃣ Výpověď a náhrada

• Pokud vhodné místo není, zaměstnanec dostane výpověď a náhradu za ztrátu na výdělku – doplatek do původního průměrného výdělku.

• Tento doplatek vyplácí buď zaměstnavatel, nebo pojišťovna, u které má zaměstnavatel sjednané zákonné pojištění odpovědnosti.

• Náhrada je poskytována až do dosažení průměrného výdělku z nové práce, včetně případného přivýdělku – ale neznamená to, že zaměstnanec pobírá "dvojnásobek".

4️⃣ Subjektivní stránka – proč lidé litují

Z rozhovorů a zkušeností z praxe plyne, že někteří zaměstnanci litují uznání nemoci z povolání z těchto důvodů:

• Ztráta oblíbené práce – už se nesmí vrátit k činnosti, kterou měli rádi.

• Náhradní práce bývá méně atraktivní, monotónní a společensky méně oceňovaná.

• Psychologický dopad – pocit, že "už nejsem plnohodnotný pracovník".

• Sociální izolace – změna kolektivu, práce o samotě.

• Nejistota – i když je náhrada za ztrátu na výdělku vyplácena, mohou se měnit životní podmínky, náklady a příjmy.

A co z pohledu zaměstnavatele? 

Krátkodobě: administrativní a personální náklady spojené s převedením či ukončením pracovního poměru.

Dlouhodobě: povinnost pravidelných odvodů na pojištění odpovědnosti, spolupráce s pojišťovnou při prokazování podmínek.

Organizační dopady

• Náhlá ztráta pracovní síly na pozici, kterou je potřeba obsadit.

• Někdy složitá adaptace zaměstnance na nové místo (výcvik, školení).

• Potřeba upravit pracovní procesy, aby se předešlo dalším případům.

Povinnost řešit příčiny

• Povinnost přijmout nápravná opatření, která odstraní nebo sníží rizikové faktory (ergonomické úpravy, technologie, OOPP).

• Možné kontroly Krajské hygienické stanice – prověření, zda byly splněny hygienické limity a opatření.

• Pokud se prokáže, že podmínky na pracovišti nebyly v souladu s předpisy, hrozí sankce.

Reputační dopad

• Opakované případy nemocí z povolání mohou poškodit pověst firmy mezi zaměstnanci i navenek.

• Může to ovlivnit nábor – obavy uchazečů o zdraví a bezpečnost.

Praktická rada pro zaměstnavatele: řádná kategorizace práce

Správné zařazení pracovních činností do kategorií rizik není jen formální povinnost – je to klíčová ochrana vaší firmy.
Pokud budete chtít "ušetřit" nebo ponecháte profesi historicky v kategorii 2, i když je práce ve skutečnosti riziková, může se vám to v budoucnu velmi prodražit.

Co se může stát, když je kategorizace špatná

Pokud se u zaměstnance rozvine nemoc z povolání (například syndrom karpálního tunelu), při šetření se pracovní podmínky vždy znovu přeměří. Pokud se prokáže riziko, nemoc bude uznána bez ohledu na to, že jste profesi původně zařadili do kategorie 1 nebo 2.

To v praxi znamená:

• Do firmy může nastoupit člověk, který už má počínající zdravotní problémy.

• Stačí, aby odpracoval pár směn, a nemoc z povolání může být nahlášena – někdy i do měsíce od nástupu.

• Náklady a administrativní zátěž pro vás budou stejné, jako kdyby nemoc vznikla po letech.

Proč je to u kategorie 2 rizikové

Ve 2. kategorii z lokální svalové zátěže nemusíte zaměstnance preventivně posílat na vyšetření EMG.
Nemáte tak přehled o jejich aktuálním zdravotním stavu a o případném zúžení karpálního tunelu.
Pokud se zdravotní stav zaměstnanců začne zhoršovat, může se situace rozvinout jako lavina – více lidí onemocní v krátké době.

Výhoda správného zařazení do kategorie 3

Pokud je práce správně zařazena do 3. kategorie:

• Na danou pozici nemůže nastoupit zdravotně nezpůsobilý člověk – před nástupem musí projít důkladným vstupním vyšetřením.

• Pokud se zdravotní stav zaměstnance během práce začne zhoršovat, můžete jej včas přeřadit na jinou práci, aniž by došlo k uznání nemoci z povolání.

Shrnutí pro praxi

Řádná kategorizace je investice do prevence – chrání zdraví zaměstnanců, minimalizuje právní rizika a šetří firmě značné finanční prostředky.
Špatné zařazení naopak otevírá dveře zbytečným problémům, které mohou přijít rychle a nečekaně.