Syndrom karpálního tunelu jako nemoc z povolání

08.08.2025

Co je syndrom karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu (CTS) je onemocnění způsobené útlakem středového nervu (nervus medianus) v úzkém prostoru na zápěstí – tzv. karpálním tunelu. Tento tunel je tvořen kostmi zápěstí a pevným vazivovým pruhem. Pokud dojde k jeho zúžení nebo otoku okolních tkání, vzniká tlak na nerv, který způsobuje typické příznaky.

Mezi hlavní projevy patří:

  • Mravenčení, brnění nebo necitlivost palce, ukazováku, prostředníku a části prsteníku.

  • Bolest v oblasti dlaně a zápěstí, často zhoršující se v noci.

  • Slabost úchopu, v pokročilých případech úbytek svalové hmoty na palcové straně dlaně.

  • Zhoršení jemné motoriky, vypadávání předmětů z ruky.

Pokud se problém neléčí, může dojít k trvalému poškození nervu a trvalé ztrátě citlivosti či hybnosti.

Jak vzniká a proč je nemocí z povolání

K rozvoji syndromu karpálního tunelu dochází nejčastěji při opakovaném přetěžování ruky a zápěstí, při dlouhodobém vykonávání pohybů v nepřirozených polohách nebo při působení vibrací. V pracovním prostředí jsou rizikem například:

  • Dlouhodobá práce na počítači bez ergonomických opatření.

  • Manipulace s vibračními nástroji.

  • Opakované silové úchopy nebo kroutivé pohyby zápěstí.

  • Rychle se opakující monotónní činnosti bez dostatečných přestávek.

V České republice patří syndrom karpálního tunelu mezi nejčastěji uznávané nemoci z povolání. Uznání probíhá na základě pracovnělékařského vyšetření a elektromyografie (EMG), která objektivně potvrdí poškození nervu. Musí být prokázána souvislost mezi vykonávanou prací a vznikem onemocnění.

Rizikové faktory

Rozvoj onemocnění podporuje kombinace pracovních a osobních faktorů:

Pracovní:

  • Vibrace z ručního nářadí.

  • Dlouhodobé nebo nadměrné ohýbání či natahování zápěstí.

  • Opakované rychlé pohyby.

  • Tlak na dlaňovou stranu zápěstí.

Osobní:

  • Ženské pohlaví (častější výskyt).

  • Obezita.

  • Diabetes mellitus.

  • Revmatické a zánětlivé onemocnění kloubů.

  • Onemocnění štítné žlázy.

  • Těhotenství.

Diagnostika

Stanovení diagnózy vychází z:

  • Anamnézy (průběh potíží, pracovní zařazení, expozice rizikovým faktorům).

  • Klinického vyšetření (např. Phalenův nebo Tinelův test).

  • Elektromyografického (EMG) vyšetření, které objektivně měří rychlost vedení nervových vzruchů a míru poškození.

Léčba a prognóza

Konzervativní léčba:

  • Odlehčení zápěstí, změna pracovních návyků.

  • Ortézy na noc, které udržují zápěstí v neutrální poloze.

  • Rehabilitace, cílené cvičení a fyzioterapie.

  • Protizánětlivé léky, injekce kortikosteroidů.

Chirurgická léčba:

  • Uvolnění karpálního tunelu (protnutí příčného vazu), pokud konzervativní postupy selžou nebo je poškození těžké.

Při včasném záchytu a úpravě pracovních podmínek bývá prognóza dobrá. V pokročilých stadiích může být poškození nervu trvalé.

Prevence – klíč k ochraně zdraví

Na pracovišti:

  • Ergonomické nastavení pracovního místa – správná výška stolu, poloha zápěstí - ergonomická myš, podložky pod ruce.

  • Rotace pracovních činností a zařazování mikro-přestávek.

  • Používání nářadí s antivibrační úpravou.

  • Snížení síly potřebné k úchopu (vhodné nástroje, odlehčovací pomůcky - audit pracoviště).

V osobním životě:

  • Pravidelná protahovací a posilovací cvičení rukou a předloktí.

  • Udržování zdravé tělesné hmotnosti.

  • Kontrola a léčba chronických onemocnění (např. cukrovka, onemocnění štítné žlázy).

  • Vyhýbání se nadměrnému přetěžování rukou při volnočasových aktivitách.

Praktické rady pro zaměstnance a zaměstnavatele

Zaměstnanci:

  • Nepodceňujte první příznaky – včasná diagnóza je klíčová.

  • Střídejte činnosti a dělejte krátké pauzy při opakovaných pohybech.

  • Pravidelně cvičte a protahujte zápěstí.

Zaměstnavatelé:

  • Investujte do ergonomie pracovních míst.

  • Poskytujte zaměstnancům školení o prevenci muskuloskeletálních onemocnění.

  • Zařaďte preventivní zdravotní programy a spolupracujte s pracovnělékařskými službami.

Co říká věda o léčbě syndromu karpálního tunelu?

Velká přehledová studie (Huisstede a kol., 2018) zkoumala účinnost různých způsobů léčby syndromu karpálního tunelu. Autoři analyzovali více než 30 systematických přehledů a metaanalýz, včetně studií Cochrane, tedy těch nejkvalitnějších zdrojů.

Hlavní výsledky:

  • Chirurgická léčba (uvolnění karpálního tunelu)
    Otevřená i endoskopická operace přinášejí nejlepší dlouhodobé výsledky. Po roce má 70–90 % pacientů výrazné zlepšení obtíží. Endoskopická metoda umožňuje rychlejší návrat k běžným činnostem, dlouhodobě jsou ale výsledky obou technik srovnatelné.

  • Kortikosteroidní injekce
    Mají silný účinek v krátkodobém horizontu – během prvních 2–3 měsíců výrazně zmírňují bolest a brnění. Tento efekt ale většinou mizí do půl roku až roku. Opakované aplikace už nebývají tak účinné a mohou nést riziko komplikací.

  • Ortézy (noční dlahy a opory zápěstí)
    Pomáhají u lehčích forem onemocnění. Dokážou mírně snížit noční brnění a bolest, a proto se doporučují jako první volba před invazivnějšími metodami. Efekt je ale omezený hlavně na krátkodobou úlevu.

  • Fyzikální a konzervativní terapie (ultrazvuk, laser, jóga, nervová mobilizace)
    Výsledky jsou nejednoznačné a kvalita důkazů kolísá. Některé studie ukazují dílčí zlepšení, jiné nikoli. Tyto metody lze vyzkoušet, ale nelze je považovat za standardní léčbu.

  • Nové experimentální metody (např. PRP, dextrose injekce, botulotoxin, akupunktura)
    Výzkum je zatím příliš omezený a heterogenní. Potenciál tu je, ale zatím nejsou dostatečné důkazy pro jejich běžné používání.

Závěr pro praxi:

  • Operace je zlatým standardem u středně těžkých a těžkých forem syndromu karpálního tunelu.

  • Kortikoidní injekce slouží jako dočasná úleva, zejména když operace není vhodná nebo je třeba překlenout čekací dobu.

  • Ortézy a šetrná konzervativní léčba jsou vhodné jako první krok u lehčích potíží.

  • Nové metody jsou zatím spíše v experimentální fázi.

Závěr: Proaktivní přístup se vyplatí!

Nemocnost zaměstnanců je pro české firmy v roce 2025 obrovskou finanční zátěží. Pochopení, že nepřímé náklady často převyšují ty přímé, je klíčové. Investice do zdraví a pohody vašich zaměstnanců není jen etickou volbou, ale strategickým finančním rozhodnutím, které se vám mnohonásobně vrátí v podobě nižších nákladů, vyšší produktivity a spokojenějšího týmu. Nečekejte, až nemocnost zasáhne vaši firmu – buďte proaktivní! Jediný nástroj, který může ochránit karpální tunely vašich pracovníků je PREVENCE. S opatřením vám pomůžeme, když se nám ozvete zde.

Shrnutí

Syndrom karpálního tunelu je závažný zdravotní problém, který může při ignorování vést k trvalým následkům. Jako nemoc z povolání je uznáván v případech, kdy je jasně prokázána souvislost s pracovní činností. Prevencí, ergonomickými opatřeními a včasným řešením prvních příznaků lze významně snížit riziko jeho vzniku a zlepšit kvalitu života zaměstnanců i produktivitu firmy